Čtvrtek, 9 února, 2023

HISTORIE STOLNÍHO TENISU

Stolní tenis

Stolní tenis je jedním z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších sportů na světě. Dle údajů z roku 2017 sčítá mezinárodní federace stolního tenisu přes 226 zemí a jedná se tak o nejpočetnější mezinárodní federaci. Jedná se o síťovou sportovní hru hranou na stole, kde je cílem přehrát protihráče ve výměně pomocí pálky a plastového míčku. Díky své nenáročnosti na vybavení si jej v podstatě už jednou zahrál úplně každý. V dnešní době hraje stolní tenis přes 30 milionů hráčů na profesionální i rekreační úrovni. Stolní tenis si můžeme zahrát ve venkovním prostředí a zároveň na lepší úrovni v prostředí uzavřeném, zároveň se nejedná ani o sport náročný na prostor a materiální vybavení hráčů. Ne vždy se však jednalo o pálkovací hru v podobě, v které ji známe dnes (Novotná, 2019).

Historie stolního tenisu

První zmínky o stolním tenisu sahají do dob před dvěma tisíci let. Dle dostupných zdrojů se předpokládá, že šlo o hru, kterou hrála především vrchnost ve starém Japonsku. Parametry by tomu odpovídaly. Hrálo se na stolek s pálkami a pružnými míčky. V Číně bylo dokonce z jeskynních maleb zřejmé, že pálky spolu s kaučukovými míčky, používanými v prvopočátcích stolního tenisu, znali už staří Mayové.  Kolébkou stolního moderního stolního tenisu však nebyla Čína, jak si většina populace myslí, ale Anglie. Badminton, tenis a stolní tenis se v Anglii vyvíjeli bok po boku. Všechny tyto sporty byly oblíbené především u šlechty a zájem byl o ně opravdu veliký. Nejstarší dochovanou hrou byla hra „Tenis na stole“ patentovaná roku 1890 Davidem Fosterem. Hra zahrnovala gumový míček pokrytý látkou, stůl spolu s dřevěným plotem po obvodu celého stolu, velké boční sítě a samozřejmě rakety (International Table Tennis Federation, 2020). Obal pro tuto hru můžeme vidět na Obrázku 1.

Obrázek 1

Akční hry tenisu na stole: David Foster (ENG), 1890

Zdroj: International Table Tennis Federation (ITTF), 2020

Poprvé se o stolním tenise mluvilo jako o „Gossimě“. Gossima (viz. Obrázek 2) byla registrována 16. července 1891, ale pro svůj název si u obyvatel tehdejší Anglie vůbec nevysloužila zájem a přemýšlelo se, jakým názvem by se hra mohla lépe uchytit. Zároveň byl velkým problémem míček, který byl ke hře používán. Korkový míč měl velice špatný odraz, a naopak gumový míček byl pro danou hru až příliš divoký. V roce 1891 však přišel Angličan James W. Gibb s celuloidovým míčkem, kterého údajně našel náhodou mezi hračkami dětí na své obchodní cestě do USA. Netrvalo dlouho a Gossima si pro zvuk nově používaného míčku vysloužila nové a zajímavější jméno, které už je v dnešní době známé i nám, Ping Pong. Jméno bylo odvozeno od zvuku, který doprovázel úder míčku o raketu, která byla mimochodem mnohem větší a říkalo se jí bubnová raketa.

Obrázek 2
Hra Gossima, 1891

Zdroj: International Table Tennis Federation (ITTF), 2020)

Od tohoto momentu docházelo k rozkvětu stolního tenisu nejen v Anglii, ale také ve zbytku Evropy (zejména v Německu, Rakousku, Maďarsku a Československu). Hra byla většinou známá pod názvem Ping Pong nebo stolní tenis, vznikly první organizace jako Ping Pong Asociace v Anglii a Asociace stolního tenisu, které se později roku 1903 sloučily, odehrávaly se první turnaje a hra se postupně začala rozšiřovat i do jiných světadílů. Ve dvacátých letech došlo k rozmachu organizací a první organizace vznikaly i u nás v Československu. V prosinci roku 1926 v Londýně byla založena mezinárodní federace ITTF, kde Československo patřilo spolu s Anglií, Švédskem, Rakouskem, Maďarskem, Německem, Dánskem, Indií a Walesem mezi zakládající členy. Prvním prezidentem ITTF se stal Angličan Ivor Montagu. V roce 1926 bylo uspořádané první mistrovství světa v Londýně a byla přijata ústava Mezinárodní stolní tenisové federace spolu se standardizovanými zákony International Table Tennis Federation (ITTF) (International Table Tennis Federation, 2020; McAfee, 2009; Novotná, 2019).

Ke stolně tenisové horečce nedocházelo pouze ve světě, ale také v Československu. Jak už jsme si uvedli výše, byli jsme zakládajícími členy ITTF. Kromě toho v roce 1926 došlo ke vzniku Československé tabletenisové asociaci sčítající 24 klubů a 484 hráčů. Za další velice významné datum považuji v historii stolního tenisu rok 1971. V roce 1971 došlo k pingpongové diplomacii. Během kulturních revolucích v letech 1965-1969 v Číně docházelo k hrubému porušování lidských práv. Díky generálnímu tajemníkovi se dostala do politické, kulturní i sportovní izolace a jejím zástupcem se v OSN stal Tchaj- wan. Během MS v Nagoji v roce 1971 se však objevili čínští hráči, kteří se opět dostali na vrchní pozice a ovládli celé mistroství. Tato umístění svědčila o připravenosti čínských hráčů, a tedy i skvělé úrovní tréninkových jednotek, které využil čínský předseda Čou Enlaj, který pozval americkou výpravu stolních tenistů do Číny za cílem podělit se o své metody. Na základě těchto kontaktů se rozvíjely diplomatické aktivity a vedly k návštěvě prezidenta USA Nixona a pozdějšímu uznání Číny jako jediného stálého zástupce OSN. Jedná se tedy o ukázku navazování kontaktů mezi zeměmi prostřednictvím sportu a o symbol důležitosti sportu (Novotná, 2019; Schneeberger, 2011; Slobodzian, 2015).                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       Kromě rozvíjejících se národních a mezinárodních federací a asociací docházelo k neustálému vývoji pálek a potahů. Mezi největší mezníky vývoje potahů patří potáhnutí rakety vroubkovanou gumou, která umožňovala nové rotace, přinesla nové možnosti v úderové technice a byla pozdějším přiblížením pro vznik japonského topspinu (Novotná, 2019).

V 30. letech se rozmohl obranný styl hry, který se pro diváky stal nezáživným a docházelo tedy k úpravě pravidel (snížení síťky, časové limity) a díky tomu ke zrychlení a útočnějšímu pojetí hry (Novotná, 2019).

Mezi lety 1952-1959 přišli Japonci na MS v Bombaji s novinkou, která neznala konkurenci – houba aneb silný měkký potah, díky kterému nešel skoro vůbec slyšet odraz balonku a zároveň míček získal rychlost a rotaci. Díky houbě se stal stolní tenis opět zajímavějším a obohatila jej o nové údery a konečně celkovou tělesnou náročnost. V březnu 1959 na kongresu ITTF v Dortmundu byla však houba zakázána, ale konečně došlo k jednotné úpravě pravidel o pálce, které povolovalo hru s houbou v kombinaci s gumovými vroubky směrem dovnitř nebo vroubky směrem ven (soft, sendvič). Díky těmto pravidlům došlo ke vzniku útočných úderů jako jsou topspiny, kontra topspiny, útočným podáním atd. (Slobodzian, 2005).

Za poslední zásadní změnu se dá považovat změna materiálu balónku, která proběhla v roce 2014. Po téměř 115 letech se přestaly používat celuloidové míčky, které byly nahrazeny plastem (Novotná, 2019).

Jak je vidno stolní tenis a jeho podoba si prošla dlouhým vývojem. V dnešní době je pálka složena z rukojeti a vlastní hrací plochy, na které jsou nalepeny potahy odlišné barvy (nejčastěji červená a černá) z obou stran. Potahy jsou složeny z houby a gumy, kdy můžeme rozlišit tři typy houby. Až do nedávna byla používaná pouze červená a černá barva. Avšak v rámci kongresu ITTF při MS v Budapešti bylo schváleno použití i jiných barev jako je například zelená, modrá a růžová.

Stručná pravidla

Hrací plochou je stůl dlouhý 274 cm, 152 cm široký a vodorovně s podlahou ve výši 76 cm (boční stěny pod hranami se jako herní plocha nepočítají). Stůl může být z jakéhokoliv rovnoměrně pružného materiálu tak, aby se míček volně puštěný z 30 cm odrazil do výše 23 cm. Zároveň musí mít jednotnou tmavou barvu (většinou zelená a modrá) bez lesku s bílým ohraničením středových, postranních a koncových čar. Stůl je vždy rozdělen napnutou síťkou ve středu vodorovně s koncovými čárami. Horní okraj síťky musí být po celé délce 15,25 cm nad hrací plochou. Míček je kulatý o průměru 40 mm z plastické hmoty. Barva je většinou bílá, oranžová nebo matná. Pálka musí být alespoň z 85% dřevěná, plochá a neohebná. Zároveň však může mít jakýkoliv tvar. Potahy musí být z obou stran pálky. Můžeme odlišit dva druhy potahů. Prvním je potah s obvyklým vroubkováním dovnitř o celkové tloušťce do 4 mm. Druhý typ potahu je potah s vroubkováním ven o celkové tloušťce do 2 mm. Stolní tenis můžeme hrát jako jednotlivci nebo po dvojicích – čtyřhra. Zápas se hraje většinou na tři vítězné sety (popřípadě na čtyři) do 11 bodů v jednom setu (musí se vyhrát o dva balóny). Podání na začátku určuje rozhodčí, hráči se pak následně střídají po dvou balónech. Vyjma je pouze v případě, kdy oba hráči dosáhnou v setu stejného počtu bodů 10:10- servis se poté střídá po jednom balóně. Servis musí být nadhozen z otevřené dlaně do výšky alespoň 16 cm. Strany si hráči mění vždy mezi sety, pouze v rozhodujícím setu si strany mění po dosažení pátého bodu jednoho z hráčů. Hráči mají nárok na jeden time – out v celém zápase trvající 1 minutu. Zároveň je povoleno utírat se do připravených ručníků, které jsou většinou umístěny v ohradníku u rozhodčího, po každých šesti odehraných balónech. Přestávka mezi sety trvá také jednu minutu (Klecker, 2021; Mišičková, 2010).

Podrobnější znění pravidel týkající se povolených úderů, podobě podání a bodování je k nalezení na oficiálních stránkách českého stolního tenisu ČAST.

Mgr. Karolína Vysocká